Tapa blanda, 224 páginas
Idioma Czech
Publicado el 2024 por Prostor.
Bezejmenná románová hrdinka je dívka uvězněná v těle chlapce, která se snaží pochopit samu sebe a stejně tak svět, v němž žije. Příběh začíná v dělnické čtvrti na periferii Madridu, kde v osmdesátých letech minulého století vyrůstá: v bohem zapomenuté části města, kterou pustoší heroinová epidemie. V následující dekádě se odsud dostává do centra města, žijícího pulzujícími kluby a bohatým nočním životem. V centru Madridu, uprostřed party scény, plné divokých i smutných existencí, nonkonformních mladých lidí, prostitutek i padlých andělů, objevuje spřízněnost a zdá se, že konečně také svoje místo v životě i společnosti, byť vykořeněné z té většinové. S každým krokem vpřed však musí čelit dalšímu a dalšímu násilí, kterému se zatím neumí účinně postavit. V tomto vzrušujícím, často děsivém světě může být každá volba skutečně otázkou života a smrti.
Román Zlozvyk vypráví o vazbách mezi genderem a sociálním statusem, o hledání vlastní identity i síle sesterství. Syrové a …
Bezejmenná románová hrdinka je dívka uvězněná v těle chlapce, která se snaží pochopit samu sebe a stejně tak svět, v němž žije. Příběh začíná v dělnické čtvrti na periferii Madridu, kde v osmdesátých letech minulého století vyrůstá: v bohem zapomenuté části města, kterou pustoší heroinová epidemie. V následující dekádě se odsud dostává do centra města, žijícího pulzujícími kluby a bohatým nočním životem. V centru Madridu, uprostřed party scény, plné divokých i smutných existencí, nonkonformních mladých lidí, prostitutek i padlých andělů, objevuje spřízněnost a zdá se, že konečně také svoje místo v životě i společnosti, byť vykořeněné z té většinové. S každým krokem vpřed však musí čelit dalšímu a dalšímu násilí, kterému se zatím neumí účinně postavit. V tomto vzrušujícím, často děsivém světě může být každá volba skutečně otázkou života a smrti.
Román Zlozvyk vypráví o vazbách mezi genderem a sociálním statusem, o hledání vlastní identity i síle sesterství. Syrové a divoké, ale také lyrické a dojemné dílo, v němž se vzájemně setkávají a dotýkají extrémy, aby nám ukázaly, proč jsou vztek a odpor proti systému nutné pro přežití ve společnosti, která nepřijímá ty, kdo jsou jiní.
Brutal en el sentido amplio de la palabra, por lo desgarrador del relato, de los personajes, de como está contado....es muy íntimo y a la vez muy político, durísimo y a la vez hermoso. Es de esos libros que es imposible dejar de leer en la mitad.
Buá!!!!!
La manera de escribir de Alana es suave y así se leería si no fuese porque la historia que cuenta es áspera, dolorosa. Cada capítulo es concentrado de sentimientos y al final al menos consigue que veas la luz.
Oso hunkigarria... guztiz harrapatun nau istoriak eta gogorra den arren edertasuna dario. Erraz irakurtzen dena, baina horrek ez du esan nahi sakontasunik ez duenik, Madrilgo San Blas auzoan bizi den neska baten bizipenak ekartzen dizkigu, trantsizio prozesuen barrentasunak modu oso gordin, bizi eta aldi berean natural batean erakutsiz. Zintzotasunez idatzitako harri bitxi bat.
Este libro lo leí en un club de lectura y algunas personas mencionaron que les había encantado pero que no les parecía un gran libro porque era muy sencillo. En cambio, a mí me pareció un gran libro precisamente porque era muy sencillo: es tan sencillo porque está muy bien escrito.
Advertencia de contenido Cuidado, que se mencionan ideas del libro.
He llorado. He sufrido. Me ha conmovido. He empatizado y ha despertado rabia. Es un libro que puede levantar muchas emociones. Transitar los pensamientos, uno de los grandes poderes de la literatura, puede conseguir todo esto, pero Alana lo hace con un estilo cercano y a la vez poético. Conforme leía pensé. La juventud, aquí llega abriendo camino, generando esperanza, atreviéndose a lo nuevo. Termino el libro sintiendo que no somos nadie sin quienes se atrevieron a vivirlo, sin las valientes, sin las que se definían con las mismas palabras, las de "la mala vida", las personas excluídas, en los márgenes. Ellas son las que envalentonan a la juventud, las que dan ejemplo y las que manifiestan la necesidad de mejoras. Un homenaje a las madres, a las maestras, a las grandes que pasan por tu vida. Y más cuando te atraviesan en secretos y silencios que sólo ellas pueden verbalizar hasta que ya sí, reúnes la valentía suficiente. Si le doy 4/5 estrellas es por un simple motivo: me hubiese encantado saber más. Llegar maś lejos. Conocer cómo le fue. Pero supongo que es una exigencia que no le debería pedir porque el libro termina claro: "No tenía nombre pero existía". ¿Acaso no deja sensación de que precisamente esa es la idea? ¿Es el fin perfecto al libro? Si continuara estaríamos ante otra obra distinta así que sé que no ponerle la máxima puntuación es un acto individualista y poco comprensivo. PD: Aunque me hablo de valentía como superación del miedo, vivir en el miedo requiere también valentía. Como expresa Alana Portero en su novela "Que dos contrarios puedan darse al mismo tiempo es algo que se tarda en aprender pero que desata muchos nudos cuando se hace".
